(Slova, která nemám ráda.)
Na slovo „tchýně“
už byla alergická moje maminka. Můj muž s mým švagrem se při
každé návštěvě trumfovali, kdo zná víc nových vtipů na
tchýně a pak se o ně s mojí maminkou velmi rádi podělili. Maminka má sice poměrně velký smysl pro humor, ale čeho je
moc.... Jednou se naštvala i na mě, protože jsem se několikrát
„zapomněla“ a od srdce se zasmála.
„Nesměj se, taky
budeš jednou tchýně!“ prskla na mě naštvaně. Tehdy jsem jí
vysvětlila, že nikdy tchýně nebudu, protože tchýně je ta
hnusná megera, co rozbíjí mladá manželství a že já budu
„maminka“.
Tedy, tohle jsem si
myslela do té doby, než jsem nabídla manželovi své mladší
dcery tykání, což on komentoval slovy: „ … ale maminko Vám
říkat nebudu!“ (Ne, že bych se o to prosila, Vlaďka by úplně
stačila.) Takže jsem - tchýně....:):):)
Komentáře
Okomentovat