Emma - část 9. - Okresní přebor


© Zdeněk Gottwald

Nerada vzpomínám na dobu bezprostředně poté, co se Emma nastěhovala do mého života. Nicméně v tu dobu opět (nebo zase) bydlela doma naše starší dcera a protože měla prázdniny (pracuje jako učitelka angličtiny) a volno, vzala si do hlavy, že mě dostane z letargie. Neúnavně se "vnucovala", tahala mě všude sebou a vymýšlela kam, nebo na co, bychom se mohly jít podívat.

A protože její nový partner byl (a dosud je) fotbalový brankář, netrvalo dlouho a začala mě vozit sebou i "na fotbal". Musím přiznat, že to byl velmi dobrý nápad. Dodnes jsem sice nepochopila postavení v ofsajdu, ale časem s námi začal jezdit i můj muž, který se postupně stal také týmovým fotografem. Uvádím i odkaz do jeho virtuální galerie (kdyby měl někdo zájem se podívat).

To moje vlastní fandění se ovšem postupně vyvíjelo. Ze začátku pro mě "jet na fotbal" znamenalo jenom výlet. Bez ohledu na výsledek. Pobýt venku, na čerstvém vzduchu a dojít na jiné myšlenky. Postupně jsem se však začínala dobře bavit poznámkami a komentáři ostatních fanoušků a časem jsem už i poznávala fanoušky známé (a dokonce i jednotlivé hráče). Úžasní byli (a pořád jsou) obzvláště dva postarší pánové, kteří se, vzhledem ke svému pokročilejšímu věku, zápasu účastní pouze pokud mužstvo hraje tzv. doma. Oba chodí na zápas pečlivě a svátečně oblečení a mají svá pevná místa na tribuně. Pokud po nedovoleném zákroku zůstane na zemi ležet soupeř, pánové ho hlasitě a rozhořčeně napomínají: "Tož, co sa tady váláš, sakra! Stávaj a hraj!".
Pokud se na hřišti "válá" hráč domácího týmu, z tribuny se nese starostlivé a přátelské nabádání: "Enem lež Ondrášku, pěkně lež!" Pokud tento příspěvek čte muž, rozumí. Pokud ho čte žena - a nejezdí na fotbal, ať se o pochopení výše uvedeného ani nesnaží:).

Fandit na fotbal jezdí samozřejmě také manželky (či přítelkyně) hráčů a také jejich potomci.
I v případě těchto fanoušků nastávají vtipné situace a komentáře. Byla jsem například svědkem toho, kdy právě probíhající zápas sledovaly děti hráče soupeřova týmu a ten byl po nedovoleném zákroku vyloučen. To mladší z dětí začalo nadšeně poskakovat: „Hurá, taťka už jde, taťka už jde!“ zatímco babička to okomentovala směrem ke staršímu z dětí: „Hm, taťka to zas pěkně pos...., co?!“

Osvěžující jsou taktéž komentáře k jednotlivým utkáním na webových stránkách „našeho“ fotbalového týmu. Přidávám jeden příklad za všechny - pro představu. S ohledem na „autorská práva“ uvádím, že níže uvedený komentář je originálním výsledkem webmastera, pana Martina Honky. 
  • 22 kolo 2. 6. 2017 Sokol Radějov - TJ Sokol Hroznová Lhota b 2-2 (2-2)
Domácí vlétli do zápasu zhurta a ve 3 minutě otevřel brankový účet Březina,1-0. Ve 20 minutě vypálil Bubulinca slováckým nártem, Kusalík je připraven a lapil. Ve 21 minutě střílí Nekarda, Kočík  míč vyráží k Durnovi a ten tuto chybu ihned potrestal,1-1. V 25 minutě Bartošek bleskově rozehrál přímý kop, míč si našel Durna a pohotově překlopil vedení pro hosty 2-1. Ve 30 minutě stál Durna blízko hattricku, kdy po samostatné akci cílí smolně jen do tyče. Okřídlené nedáš -dostaneš potvrdili domácí Březinou ve 29 minutě, kdy využil hrubky hostujícího obránce 2-2. V 45 minutě opět nevyužil šanci na hattrick Durna a zoči -voči  podél klečícího Kočíka poslal míč trestuhodně vedle branky. V 65 minutě překazil pokus o hattrick Kusalík, kdy famózně vytěsnil jedovku Březiny na pravou tyč. V 68 minutě natáhl daleko za čtvercem Bartošek, Kočík míč s vypětím sil vytěsnil na roh. V 77 minutě nabídl Nálepa číhajícímu Kašpárkovi míč do loženky na malém vápně, ten však zařízení vysoko přestřelil. Tudíž se zrodila asi pro oba zasloužená remíza. 

(Více zde: http://tjsokolhroznovalhotab.webnode.cz/archiv/sezona-2016-2017/)

Během toho, jak se vyvíjelo mé fandění a zápal pro hru, vyvíjel se také samotný fotbalový tým. Za ty dva roky nejen že změnil trenéra, ale postoupil z téměř posledního místa v tabulce na současné místo první. Dnes hrají hoši poslední zápas půlsezony a doufám, že své postavení potvrdí. Moc jim to přeji, protože i díky nim jsem já sama začala pomalu vyhrávat svůj zápas s Emmou. Především psychicky. A když mi někdy bylo ouvej, spolehlivě pomáhalo sedět na tribuně, také proto - pánové, děkuji!

P.S. Samostatnou kapitolou jsou webové stránky „hříchů“, stránky, kam se zapisuje za co dostal hráč žlutou nebo červenou kartu. Výroky tam uvedené jsou zde ovšem nepublikovatelné...

P.P.S.
Příspěvek jsem psala již v sobotu, takže nyní už vím, že si "náš" fotbalový tým první místo v tabulce pro tuto půlsezónu udržel:):):)....


Komentáře