V knize „Mnich, který prodal své
Ferrari“ přirovnává Robin S. Sharma lidskou mysl k zahradě.
Nabádá nás čtenáře abychom do své mysli nepouštěli špatné
myšlenky, tak jako do naší okrasné zahrady nepouštíme plevel.
Abychom tak, jak bojujeme s plevelem na zahradě, bojovali i za
čistou mysl.
O tom se, pravda, lépe mluví (nebo píše) než se to
provádí v praxi. Ti kdo se potýkají s problémy nebo vážnou
nemocí či hendikepem jen těžko můžou jen tak, mávnutím ruky,
odehnat starosti, strach, existenční problémy, samotu.... Sama to
znám velmi dobře a dnes se stydím za to, jak těžce jsem Emmu ve
svém životě přijímala. A to jsem na ni nebyla sama, měla jsem
rodinu, přátele, kolegy v práci... Chce to opravdu chtít, zkoušet
to znovu a znovu a nevzdávat to.
Pomáhá i příroda a opravdová
zahrada a třeba i s trochou plevele:). A pokud máte i příjemnou
společnost, či spřízněnou duši (a třeba společnou lásku ke
starým věcem), dokáže takové odpoledne na zahradě divy.
Duše se potěší, oči pokochají a
mozek vypne... nebo spíš přepne. Alespoň to se mi stalo na
návštěvě u mojí kamarádky. Dlouho jsme se nepotkávaly, ale
protože už zase nyní vlastním řidičské oprávnění jsou pro
mě návštěvy jednodušší.
Myslím si, že ona sama má péči o
zahradu jako terapii (i když jí s ní vydatně pomáhá manžel) a
krásná zákoutí, která na své zahradě vytváří umí pohladit
na duši.
Tak se nechejte také pohladit, alespoň
takto zprostředkovaně a myslete na svoji mysl – snažte se (v
rámci svých možností) nepouštět si do ní „plevel“.
A to bych ani nebyla já, kdybych nenašla i nějakou tu "ruinu":)……
Komentáře
Okomentovat